|
|
Funkční elektrická stimulace paretické horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě
Pilsová, Zuzana ; Uhlířová, Jaromíra (vedoucí práce) ; Hoidekrová, Kristýna (oponent)
diplomové práce: Tato práce si klade za cíl zhodnotit účinky funkční elektrické stimulace na motorické a funkční schopnosti paretické horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě. Konkrétně zjišťuje okamžitý efekt funkční elektrostimulace na zvýšení aktivního rozsahu pohybu, snížení stupně spasticity ruky a zlepšení funkčního výkonu. Výzkumu se účastnilo celkem 6 pacientů po první cévní mozkové příhodě v povodí aretria cerebri media. Výzkumný vzorek měl homogenní rozložení tíže paresy od lehké, středně těžké, po těžkou. Výzkum probíhal celkem 3 týdny, každý pracovní den, 60 minut denně, s tím, že 30 minut byla indikována elektrostimulace a 30 minut probíhalo testování sledovaných parametrů. Pacienti byli hodnoceni pomocí Modified Frenchay scale, Modified Tardieu scale a goniometrického měření rozsahu pohybu. Výzkum prokázal na 60 pozorování, že funkční elektrická stimulace má okamžitý, signifikantní vliv na zvýšení aktivního rozsahu pohybu dorsální flexe zápěstí (p- hodnota 0,043). Průměrné zlepšení na 95% intervalovém odhadu je 0,08. Při sledování zlepšení aktivního rozsahu pohybu dorsální flexe zápěstí mezi vstupním a výstupním vyšetřením nedošlo ke statisticky významnému rozdílu (p- hodnota 0,63), ale i přes to pacienti dosáhli lepších výstupních výsledků oproti vstupním. Stejně tak...
|
|
|
Využití Mirror terapie u pacientů po poškození mozku z pohledu ergotgerapeuta
Vyhnálková, Lenka ; Rodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Angerová, Yvona (oponent)
Tato práce si klade za cíl zhodnotit účinek Mirror terapie na motorické funkce horní končetiny, soběstačnost a aktivní rozsahy pohybů zápěstí u osob po poškození mozku. Výzkumu se účastnilo šestnáct pacientů po první cévní mozkové příhodě. Od příhody neuplynulo u žádného z účastníků více než čtyři měsíce. Pacienti byli rozděleni do dvou skupin po osmi osobách. Experimentální skupina podstoupila Mirror terapii, druhá skupina byla pouze kontrolní. Obě skupiny absolvovaly klasický rehabilitační program skládající se z fyzioterapie, ergoterapie, fyzikální terapie a přístrojového cvičení. Účastníci experimentální skupiny k tomuto programu navíc podstoupili třicetiminutovou zrcadlovou terapii. Mirror terapie probíhala 4x týdně po dobu 3 týdnů. Všichni účastníci byli hodnoceni pomocí Fugl- Meyer testu, Funkčního hodnocení soběstačnosti a goniometrického měření aktivního pohybu, a to s cílem zhodnocení obnovy pohybu horní končetiny. Tento výzkum prokázal, že Mirror terapie zlepšuje motorické funkce horní končetiny u osob po poškození mozku. Rozdíl obou skupin byl statisticky významný ve prospěch experimentální skupiny (0,02). Výzkum dále prokázal, že Mirror terapie v rámci ergoterapie zlepšuje soběstačnost osob s neurologickým deficitem. Porovnáním údajů testu Funkční soběstačnosti byl shledán rozdíl mezi skupinami...
|
host ::
RSS.